Charlie Layton
__________________________________________________________________________
Věk: 22let (27/08/1995)
Stav: svobodný, bezdětný
Místo narození: Londýn
Zaměstnání: barman
Zdravotní stav: výborný
Vlastnosti: pracovitý, klidný, tichý
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Současný pobyt: Černogorsk
__________________________________________________________________________
Příběh:
Celý svůj život jsem strávil v Londýně. Poslední tři roky jsem se věnoval své práci jako barman. Svou práci jsem dělal rád a dobře. Naučil jsem se spoustu věcí od svého táty, který je také barmanem. Máma byla kadeřnice, takže mi moc nepomohla ale za to mi dala spoustu rad do života. Na to že je mi 22 let jsem narazil na spoustu holek, ale žádná z nich nebyla ta pravá. Zjistil jsem že být sám se svým psem mi docela vyhovuje. Už 4 roky jsem neslavil své narozeniny tak jsem se rozhodl to změnit. Vydali jsme se je slavit s kamarády z baru do Černarusi. Byli jsme zrovna v hospodě, když vypukli nepokoje. Na ulici se začalo střílet. Hospodský nás spolu s ostatními štamgasty zavřel uvnitř. V televizi hlásili zákaz vycházení. Vypukla prý nákaza. Po pár dnech nám docházeli zásoby. Hospodský nás nechtěl pustit ven a vyhrožoval puškou. Vystřelil do vzduchu a v tu ránu přivolal pozornost všech nakažených z okolí hospody. Začli rozbíjet okna a sápat se dovnitř. Vyvázl jsem jen já a pár štamgastů. Rozutekli jsme se. Přeživším jsem se vyhýbal, byl jsem pořád v šoku z toho co se stalo... Toulám se po Černogorsku a uvidím co se naskytne dál...
