Hunter-Wolf
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-
Jmeno:Nick Perkins
věk:22.9/1987
předzdívka:Wolf,Hunter
stav:svobodný,bezdětný,
Místo narození:Západní Papua
Dosažene vzdělání:zakladní škola
Zaměstnání:Lovec divoké zvěře
Zdravotní stav:Dobrý
Vlastnosti:,nekomunikující,přátelský,silný,chytrý
současný pobyt:Černaruské lesy
Schopnosti:tichý,dostanese všude kde potřebuje,dokáže vystopovat zvíře a zabít ho,dokáže se sám o sebe posrat i o ostatní lidi který má rád,umí používát jen lovecké zbraně
Neschopnosti:Nedokáže zabít člověka,nedokáže si opravit elektronické věci,Neumí řídit auto
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-
Příběh postavy před apokalypsou
Nick se narodil 22.9. 1987 v Papuavských lesech jeho matka při porodu zemřela.Otec byl z této tragické události nešťastný ale malého syna si nechal i když otcem nikdy nechtěl být ,dal mu jmeno Nicko.Nicko měl docela dobrý život i když nikdy v dětství neviděl svojí maminku ,od mala ho tatínek vedl ven do lesu a na ruzné lesní procházky ,kde se naučil spoustu věci které se mu mužou hodit do života jako třeba střelbu z loveckých zbraní,jména ruzných zvířát,poznat podle hlasu zvíře nebo podle výkalu,stopovat zvířata a nakonec je taky zabít rychle a bezbolestně.Chodily spolu na spoustu lovu aby se mohli každý den něčím najíst.Nicko měl nejradčí větu kterou vždycky táta říkal když miříl na zvíře ,,synu pamatuj i zvíře má život´´.Tato věta měla znament něco ve smyslu nezabíjej pro zábavu ale jenom když to potřebuješ přežít v přírodě ,aspoň jsem si to tak vždycky myslel a doufám že jsem si to myslím dobře.Když už jsem slavil 7let přestěhovali jsme se s tátou do Austrálie.Zde jsem začel chodit na základní školu kde mě naučili spoustu věci nejvíc jsem nesnášel chemii a fyziku ale nejradčí jsem měl přírodopis protože jsme se bavily o zvířatech lesech a spoustu dalších věci.Když jsem dokončil základní školu vrátili jsem s tátou zpátky do Papuovských lesu do naší chajdy.Zde jsme spolu žili do mých 25let během těch let jsem se naučil spoustu věci například.Přesnou střelbu z loveckých zbraní,stopování zvířat,využití přírody,orientaci podle lesu kamenu a dalších věcí v přírodě.Když táta umíral v jeho 65letech na rakovinu věděl jsem že je stím už nic neuděláme a doktoři mu nedávali taky moc velké šance.Poslední tátovi slova byli ať šiřím to co jsem se doteď naučil.
Když táta umřel vylez jsem na horu Bon Irau a vysypal popel na kamínek a nechal ať se sám rozpraší do Papuovkých lesu.A řekl jsem si že se skusím dostat někam do civilizace ve svých 26letech jsem začel cestovat ruzně po světě.První zastávka byla v číně miloval jsem čínské lesy a styl číňanu ,nejradči jsem na číně miloval zvířata Pandy jako živé tvory a jejich vymyšlené draky ktere mají vytesané do spoustu budov nebo skal a i keramických věci.Když mi bylo 27let přemýstil jsem se dal další zastávka byla Rusko.Ruské lesy jsem si zamiloval též jako ty co jsme měli doma byli užásne a krásne akorát občas někdě mě iritovali plastové láhve a další odpadky.Ve 28 letech jsem letěl do Švédska a samožřejmě zase poznat mistní lesy.Nejvíc jsem obdivoval švédske lesní trasy a samožřejmě přírodu okolo i zvířata v ní,potom jsem si dal do tašky kamínek ,který pro mě mají velký význam a beru si je z každeho lesa jako památku.Ve svých 29letech jsem se vrátil zpátky do ruska,protože tam se mí libílo nejvíc protože jsem se tam cítil jako doma zustal jsem zde zase na rok a další zastávkou bude Černorusko.Už z názvu jsem se tam chtěl podívat protože když v častí slova mělo to ,,rusko´´ tak jsem doufal že tam budou krásné lesy jako v Rusku.Když jsem přecházel hranice už z prvního kopce jsem viděl ty krásne lesy a usídlil jsem se nejspíš to byla vesnice s nějáky názvem s kterým jsem nemohl přečíst protože azbuku neumím ale říkalo se jí něják Bíla Lana.Pozoroval jsem z ruzných mysliveckých budek lesy a dýchal čistý kyslík.
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-Příbeh postavy v apokalypse
Když jsem přišel do Černaruska spoustu lidí se bavily o nějákých věcech kterým jsem nerozuměl ale všichni si barikádovali okna a někteří strašily ostatní ať na nic nesahají a lidi se doslova prali o všechno nechápal jsem to a tak jsem se přemýstil to jedné z mysliveckých budek východně od Bíleho Lana zde jsem měl svuj stan a svoje tábornické věci na přežití v přírode zde jsem si pochutnával na houbách ze zdejších lesu byli velmi dobré ,ale furt jsem přemýšlel proč lidi barikádujou dveře,okna a perou se doslova o každou konzervu jídla nebo o každou flašku s vodou.Tahle věc mi vrtala hlavou a tak jsem vylezl znovu na mysliveckou budku podívat se jak les usíná a u znávi jsem usnul v budce z unávi a nechtěl jsem lezt dolu.Ráno mě probudil nehezký zvuk a s rozespalýma očima jsem se podíval dolu z budky a kolem mě stály lidi ale nebyli to lidi měli pusu od krvé zuby krvaví a oblečení co měli na sobě mělo po drápane jakoby je napadl vlk nebo nějáke podobné zvíře oči měli nějáke jiné a tak jsem na ně zařval:Co tady chcete ? Jejich odpověd byli nějáke zvuky kterým jsem nerozuměl a tak jsem pomalu nakouknul pod žebřík a tam stál ještě jeden dohromady byli dva ostatní čas hordy odešla někam pryč do lesa.Měl jsem u sebe kus sušeného masa a tak jsem ho hodil dal od myslivecké boudy obadva se na ní vrhli a už mi připadalo že se to nechová jak člověk a tam jsem radikální řešení a oba jsem zabil pomocí svého loveckého nožíku i když jsem to jaký malý neměl rád a furt to nemám rád dělam to v ramci abych přežil.Když jsem oba zabil ránou do hlavy otočil jsem oba a začel si je prohlížet co tohle je za formu života ,a tak jsem si řekl že se pujdu zeptat lidí tedy pokud nějáky zbili.
-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-
