• Provaz

#1 “PTÁČCI” - Srpen 2019




Přišli s pochodněmi neznámo odkud. Vrhali je přes opevnění našich táborů. Jejich motivy byly nejasné a na naše výzvy neodpovídali.

Jejich způsoby byly velice zvláštní. Snažili se v nás probudit strach tím, že se jejich členové samovraždili před našimi zraky, nebo nechávali své mrtvé před našimi dveřmi. Došlo k několika ozbrojeným střetnutím mezi přeživšími a tímto záhadným nepřítelem. Dali se poznat podle masek středověkých morových doktorů a peří na zádech. Někteří přeživší jim proto začali říkat “Zobáci”.


Toto se dělo asi týden, během nějž se většina komunit i jednotlivců z celého regionu spojila proti jejich společnému nepříteli, i přes své rozdílné názory a zájmy. Probíhalo sdílení nasbíraných informací, aby si každý udělal svůj názor.

Několik “Zobáků” se podařilo zajmout a získat tak vždy nějaké střípky informací. Jedním ze zajatců byla i žena jménem Naslouchající. Ta byla do té doby nejlepší zdroj informací. Vše ale při výslechu musela psát na papír, protože měla vyříznutý jazyk. Ženy jsou prý v jejich komunitě podřadné a chovají se k nim zle. Takto se ještě zjistilo, že přišli ze západních lesů, jsou jich stovky, říkají si Ptáčci, a vede je jakýsi Proktor. Všichni zajatci se při první příležitosti zabili, nebo se nechali zabít.

O několik dní později dokonce vyslali “vyjednavače” k branám Grišina, největší osady přeživších v Jižní Zagorii. Podle nich jsme narušili nějaké jejich hranice a snažili se nás jejich chováním varovat, ať už to neděláme. Možná omylem tím ale vyhlásili válku.

Těmi hranicemi byla myšlena například malá oblast západně od vesnice Pustoška. Tam měli tzv. Hnízdo, kde žili mezi slepicemi, ze kterých získávali peří pro svůj oděv. Toto místo bylo ohraničeno barely, ve kterých se nacházely hnijící lidské ostatky, aby odradily nezvané hosty.



Jeden Ptáček dokonce spolupracoval dobrovolně. Přišel sám a prozradil nám, krom dalších věcí, že na nás útočí, aby v nás vyvolali strach a že si nárokují celé vnitrozemí.


Za několik dní ke Grišinu přišli další tři vyslanci “Zobáků” a odehrálo se vyjednávání s představiteli Grišina. Předtím, ještě ten den, ale poslali varovné zprávy po několika přeživších, které si odchytli v divočině, že jen chtějí hlavu plukovníka Goodmana za to, že den předtím zde se svými lidmi překazil vyjednávání s Grišinem a zabil přitom několik Ptáčků. Jako odplatu pak Ptáčci zabili jednoho z návštěvníků Grišina, transvestitu známého jako Paprička. Z vyjednávání, při kterém se představitelům odhalil ten Proktor a jeho dva ptáčci se zastřelili, vzešlo příměří. Uznali porážku. Tomu snad ale nikdo nevěřil.



Další den byl Proktor vpuštěn do města, kde se ukázalo, že se mezi námi již dlouho pohyboval jako jistý Spencer, dokonce jsme ho měli i chvíli v hrsti, ale byl tehdy propuštěn pro nedostatek důkazů. Zde se rozpovídal o tom, jak se z tělocvikáře stal chlebodárcem těchto jeho Ptáčků. Jejich sebevražedné sklony odůvodnil tím, že ztratili veškerou víru v lidstvo.


Na město ten den zaútočila horda a třešnička na dortu byla epidemie. Morálka ve městě byla nízká a Proktor toho chtěl využít a získat nad městem kontrolu. Jistý Igor Hnízdo ale vzal několik přeživších, uprchl s nimi z města a za to chtěl Proktor i jeho hlavu.

Když se později objevil plukovník Goodman, Spencer Proktor se vypařil.


Další den byl Proktor zajat, když se potácel napůl skolený onou nemocí, kterou se nakazil v Grišinu, přeživším známým jako Panzer. Byl předhozen plukovníku Goodmanovi, který mu po krátkém výslechu ulehčil trápení.



Zpráva o smrti Proktora se rychle rozkřikla a to byl konec Ptáčků v Černarusi. Od té doby o nich nikdo neslyšel, takže se předpokládá, že jejich zbytky odletěly do ústraní a tam se zasamovraždily.


SCREENSHOTY



287 zobrazení1 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše