Hovory s komunitou: Siuz

V dnešnej časti hovorov s komunitou "vyspovedám" prvú hráčku a to Siuz. Má bohatú RP históriu takže to bude zaujímavé čítanie.


Napíš o sebe krátku "brožurku"

Jsem stydlivý introvertní melancholik s extrémně podprůměrnou emoční inteligencí, přesto u mě přežívají tři kytky, stovky žížal ve vermikompostéru, tři děti zahrnující dvojčata a snad se k nám příští rok přidají tři laboratorní potkani.


Ako si sa dostala k DayZ RP?

Moc se mi líbil koncept DayZ, byla to první survival hra, kde vám mohl někdo pomoct, nebo vás zabít. Cena se mi ovšem zdála přemrštěná za pouhou beta verzi. Kolegové v práci mě překvapili o narozeninách. Samozřejmě jsem umřela během první hodiny na otravu. Při hledání tutoriálu jsem objevila dnes už neexistující rodinu serverů DayZ-SA, mezi nimiž byl i Pandemic. Pravidla RolePlay, především NoKos, mě prostě nadchla a už jsem u toho pět a půl roku. Upřímně řečeno na PVP jsem dřevo.


Aké sú tvoje tri najlepšie zážitky z RP?

Na první místo rozhodně patří den, kdy David zachránil Miriam a doprovodil ji zpět do tábora Yngot. Velmi zajímavý sled událostí si lze přečíst v deníčku. Ovšem nikdy nezapomenu, jak mě D4we nechal sednout si ke zdi, svolal celý tábor a postavil se přede mě. Myslela jsem, že začne nějaký druh výslechu, ale on vytáhl mou údajně nenabitou zbraň, kterou se mi nepodařilo tajně zahodit, a při cholerickém výbuchu vystřílel zásobník do zdi kolem mé hlavy.

Ida měla také mnoho zajímavých zážitků. Např. přepadení Zabyho kvůli sběratelské vášni. Zaby se mojí postavy bál a přál si, aby mu krev raději odebral Provaz. Ida celou dobu chodila okolo jako hladový pes a úchylně slintala nad vidinou nového pytlíku krve.

Zaměřím-li se na Revival, myslím, že velmi povedený byl únos Olega,který jsme naplánovali s Blurrym. Stejný den spatřila světlo světa Gemora při půlnočním obřadu.


(Matyho postava popravuje Soniu za pokus o rozvázání při převratu)


Čo pre teba znamená Roleplay?

RolePlay beru jako příležitost rozvíjet svou osobnost. Člověka to naučí mluvit, obchodovat, politikařit, překonávat svá vnitřní tabu, vyzkouší si bez rizika různé druhy chování. V minulosti jsem prožívala velmi těžké období a díky životě v alternativním světě Pandemicu se mi to podařilo překonat bez antidepresiv. Za to budu navždy vděčná existenci DayZ RP a Provazovi, který v té době se mnou hrál.


Spravila si v RP nejaké rozhodnutie, ktoré by si dnes spravila úplne inak?

Nelituji žádného svého RP rozhodnutí, protože mě každé posunulo dál. Něco jsem možná ztratila, něco jiného získala. Chybami se člověk učí. Samozřejmě existují situace, které bych dnes zahrála jinak díky získaným zkušenostem.


(Honzíček (Provaz) zradil Idu, protože si myslel, že ho chce se Šimonem (Apolskis) zabít)


Za tvoju hernú kariéru si hrala za rôzne postavy. Ktoré tri z nich ťa najviac bavili?

Je opravdu těžké vybrat si z postav jako Sonia, Miriam, Ida, Maruška, Vira, Eliška nebo Gemora ty nejlepší tři. Každá měla svoje skvělé období a také nudnější pasáže. Za učitelku Miriam jsem zažila nejkrásnější RP ve velké skupině cca 8 lidí, kterou jsem vedla do své zrady. Za naivní hloupou 17letou Marušku jsem si užila kopec legrace, když našemu mládežnickému oddílu vymýval Pavlov mozek socialistickými idejemi. Neuvěřitelný vývoj vztahu dvou postav jsem prožívala za Viru. Toto psychicky náročné duo RP začalo omámením a uvězněním Venomova Lovce a po jedné svatbě a jedné vraždě dohnala Vira Lovce k sebevraždě.


(Nicko (Venom) a Vira v době, kdy si k sobě hledali cestu)


Aká bola tvoja najdlhšie žijúca postava a naopak najkratšie žijúca?

Nejkratší život měla Hedvika, matka Kvida a Klementa, když ji asi po týdnu omylem zastřelil H3MII místo nakaženého. A nikomu to neřekl a ubozí kluci hledali maminku až do konce svých dní. Nejdéle jsem nechala ve hře Viru, něco okolo pěti měsíců.


Koľko postáv si za celú tvoju kariéru zabila?

Je mnohem pravděpodobnější, že zabiji svojí postavu, než něčí jinou. Na druhou stranu umřelo kvůli mě docela dost lidí. Za mých 13 ukončených životů jsem sama zabila jenom Marušku, když jsem s ní spáchala sebevraždu. Ve spolupráci s dalšími hráči jsem brala život za Gemoru (4 lidi). Jednou jsem “nařídila” zabít a jednou jsem někoho dohnala k sebevraždě. Nechtěně jsem nechala uhořet Apolskise, protože jsem mu nevěřila, že mu hoří kalhoty a odmítla jsem mu je stáhnout. A Rayen zabil nejméně 4 lidi kvůli Idě. Pokud mám počítat zabití i své postavy, 2x jsem vehnala plánovaně svojí postavu do přestřelky, ze které neměla vyjít živá, 2x jsem jako přepadená oběť zvolila cestu smrti a 3x jsem odmítla oživení po nehodě.


(Saša se vzdává po neúspěšném pokusu o osvobození parťáka, který byl zajat při neúspěšné výměně uneseného vojáka za výkupné. Ten vpředu je zmíněný rukojmí (Provaz))


Píšeš si "deníčky" k postavám? Ak áno, odporúčaš ostatným?

V nějaké formě mám napsaný deníček ke většině postav (díky Provazově záchranné akci). Jednak mě baví psát, jednak je to preventivní opatření. Moje postavy se často vyvíjejí a v deníku je vidět ten posun. Např. jak se z optimismus šířící boxerky Giny stal strachem ovládaný fanatik uctívající Spasitele. Nemluvě o nostalgii při čtení o několik let později. Psát deník vyžaduje vůli a trpělivost. Pokud člověk alespoň trochu rád píše, měl by to zkusit.


Aký typ hráčov si ceníš najviac a naopak najmenej?

Nejvíce si cením hráčů, kteří umí tvořit vlastní zajímavé RP, které vtáhne další lidi a nepřidávají se jen k existujícím skupinám. Nejméně si vážím těch, kteří nejsou ochotni udělat něco nevýhodného pro ně samotné, přestože by tím dosáhli lepšího RP pro všechny zúčastněné.


(Gynekologická prohlídka těhotné Elišky, sestřička Aurora a doktor Titan)


Čo podľa teba najviac kazí zážitok z RP?

OOC (Out of character) předsudky. Trpíme tím všichni, někdo více, někdo méně, a nedá se s tím nic dělat. Např. někdo je ostražitý, protože hráč před ním často hraje bandity, nebo se podceňuje štěstí či dovednosti a automaticky se předpokládá, že za neúspěch může stream nebo tooly, případně věříme více verzi kamaráda.


(Gina s Potkanem (Blurry) a Junkiem (Wafle) ve snaze děsit ostatní hráče, v tomto případě hořící kříž v dohledu hradu, kam chystal Enefau noční výpravu)


Čo by si vzkázala komunitě?

Pokuste se naslouchat druhým a nevěřte, že jenom ta vaše pravda je jediná správná. Sklenice může být poloprázdná i poloplná. A když máte něco na srdci, nenechávejte si to pro sebe, jenom protože si myslíte, že je zbytečné něco dělat (jednak to nemusí být pravda, jednak 100x nic umořilo vola). Tolik k líbivé teorii a teď zpátky do reality.


Ďakujeme za skvelý rozhovor. Najbližšie vyspovedáme možno niekoho z vás.


176 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše